město a jeho okolí
zajímavosti a turistické cíle
HRADEC KRÁLOVÉ
zajímavosti a turistické cíle
HRADEC KRÁLOVÉ
Biskupský palác
Biskupská rezidence v Hradci Králové je sídlem biskupa královéhradecké diecéze církve římskokatolické. Budova byla počátkem 18. století vystavěna na místě tří měšťanských domů na Velkém náměstí. Zadní trakt barokní budovy byl dostavěn v letech 1715–1719 dle plánů J. B. Santiniho-Aichela biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic. Roku 1777 bylo o patro zvýšeno hlavní průčelí. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.Stavba biskupské rezidence
První královéhradecký biskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka byl instalován v roce 1665, ale ještě několik desetiletí poté neměli jeho následovníci ve městě stálou rezidenci. Biskup Sobek sice v roce 1662 koupil od města tři domy, jejich stav však nebyl dobrý a navíc se přestavba zdržovala protesty města proti převodu měšťanských domů do církevního majetku. Biskup Sobek jeden z domů příležitostně obýval, s přestavbou však započal až jeho nástupce Jan Bedřich z Valdštejna, který v roce 1674 povolal do Hradce svého architekta. Valdštejnovo jmenování pražským arcibiskupem však způsobilo, že myšlenka stavby rezidence byla opět na dvě desetiletí odložena. V roce 1693 přišel biskup Jan František Kryštof z Talmberka s návrhem umístit rezidenci v prostorách někdejšího hradu – této myšlenky se držel i biskup Tobiáš Jan Becker. Brzy se však ukázalo, že areál hradu stavebním plánům nevyhovuje.
Nedostatek místa rozhodl o návratu biskupa opět do domů na náměstí. V roce 1704 byla pro stavbu odsouhlasena částka 7 000 zlatých, která se postupně navyšovala, z těchto peněz měla být postavena nejen rezidence, ale i kanovnické domy. V roce 1707 se stavební práce rozeběhly naplno a o dva roky později mohla být vysvěcena rezidenční kaple sv. Karla Boromejského. Výsledkem první etapy výstavby do roku 1710 byla přední část rezidence při náměstí. Ve stavebním úsilí se mělo ještě pokračovat s tím, že v budoucnu bude stavba rozšířena o zadní část.
Dostavba zadní části proběhla v letech 1715–1719, v době vlády biskupa Jana Adama Vratislawa z Mitrovic. Za první dva roky stavebních prací činily náklady více než 8 000 zlatých, další rok bylo za materiál a práci vydáno ještě téměř 1 500 zlatých a v posledním roce stavby byly náklady odhadnuty ještě na dalších 3 000 zlatých. V roce 1717 jsou mezi výdaji uvedeny i malé částky za inkoust, papír a stravu pro pana Santiniho, které jsou jediným přímým dokladem spojujícím architekta se stavbou královéhradecké biskupské rezidence.
Jan Adam Vratislav z Mitrovic na biskupském stolci přinesl do města i okolí zcela nový duch umělecké velkorysosti vrcholného baroka, který si suverénně podmanil charakter města. Soubor Vratislawových stavebních počinů je vzhledem k poměrně krátkému stavebnímu období (1710–1721) úctyhodný. Vratislaw po svém předchůdci biskupu Beckerovi dokončuje všechna nedostavěná díla, mezi nimi i biskupskou rezidenci a domy kanovníků na královéhradeckém náměstí.