Jiráskovy sady
Významné objekty
Restaurační pavilon
Budova restauračního pavilonu, jež vyšla na 394 000 Kč, byla postavena v roce 1933 podle zadání královéhradecké odbočky Svazu československého důstojnictva stavební firmou Františka Komárka. Autorem projektu byl Jan Rejchl, se kterým spolupracoval též brněnský stavitel Josef Jelínek ml. Severní trakt stavby s vysunovacími okny byl zakončen půlkruhovým pódiem, takže se v letním období mohl přetvořit v „otevřenou verandu“. V jižní části podsklepeného objektu se nacházel zimní salonek, zasedací místnost, výčep a kuchyň. V prvním patře byl umístěn dvoupokojový byt restauratéra Josefa Mrvy, který vedl i původní restauraci, dva pokoje pro personál, klubovna s výhledem na řeku a prádelna se sušárnou. Restaurace byla otevřena 30. června 1933 a stala se jedním z center meziválečného kulturního a společenského života Hradce Králové. Po 2. světové válce sem byla umístěna školní jídelna, která byla v roce 1979 rozšířena a střídavě fungovala až do 90. let 20. století. Zrušena byla k 31. srpnu 1997. Nyní zde sídlí střední floristická škola.
Kostel sv. Mikuláše Divotvorce
Podle některých zpráv byl kostel postaven již v letech 1502-1510 v slovenské obci Habura u Medzilaborců. Tyto zprávy se však ukázaly díky dendrochronologickému datování velmi nepřesnými, neboť trámy srubové konstrukce byly zhotoveny z jedlí mýcených mezi lety 1598-1607. Tento pravoslavný kostel byl původně zasvěcen sv. Michaelu Archandělovi. Roku 1740 jej obec Habura prodala nedaleké vsi Malá Poľana, kde byl v roce 1759 zasvěcen sv. Mikuláši Divotvorci. Za 1. světové války byl kostel značně poškozen, protože obec neměla na jeho údržbu dostatek finančních prostředků. Po jeho obnovení (1920) byl v roce 1935 zakoupen od řecko-katolické náboženské obce Malé Polany za 10 000 Kč z daru starosty J. V. B. Pilnáčka pro město Hradec Králové. Zde byl kostel nákladně zrestaurován a 28. října 1935 slavnostně otevřen. V roce 1958 byl kostel prohlášen za nemovitou kulturní památku. Areál je doplněn dřevěným křížem s plechovým korpusem Ježíše Krista a u vchodu byla instalována pamětní deska na počest padlých legionářů v první světové válce. Text na ní zní: „STAROBYLÝ TENTO KOSTELÍK PŘEVEZEN BYL Z VÝCHODNÍHO SLOVENSKA NA PAMĚŤ VŠECH, KDOŽ ZA SVĚTOVÉ VÁLKY 1914-1918 OBĚTOVALI ŽIVOT ZA LEPŠÍ PŘÍŠTÍ ČESKOSLOVENSKA. VĚNOVAL STAROSTA JOSEF V. B. PILNÁČEK. MCMXXXV.“
Sousoší Stok Labe s Orlicí
Bronzový odlitek tohoto alegorického sousoší nazvaného Stok Labe s Orlicí (později Soutok Labe s Orlicí, zvané též Milenci) od Josefa Škody byl zakoupen dle usnesení městské rady 15. května 1934 a pochází ze závodu K. Bartáka v Praze-Hrdlořezích. Sousoší vzniklo z podnětu zdejšího okrašlovacího spolku, který přispěl 2 000 Kč na provedení studie. Po instalaci 16. října 1934 vzbudil tento dvouakt silné pohoršení královéhradeckých klerikálních kruhů, kterými byl označen za ryzí pornografii.
Památník Aloise Jiráska
Na vrcholu mohyly, která je poskládaná ze žulových balvanů, se nachází mohutná stéla, na níž je umístěna reliéfní podobizna Aloise Jiráska v bronzovém medailonu. Pod ním vpravo je nápis: „Mistr Alois Jirásek“ a letopočet „1851-1930“. Ve střední části je v bílém obdélníkovém kameni vypracován nízký reliéf s husitským výjevem. Pod ním citát z románu Bratrstvo: „Půjdeme. Já, bratr, my všichni. Kam poznáš“ (Bratrstvo I, XX. kapitola). Výtvarné řešení reliéfu je dílem Bohumila Liznera, malíře a profesora učitelského ústavu, medailonu J. Plichty (1931) a podobu památníku navrhl Boh. Srdínko z dílny Jaroslava Samka. Práce sochařské a kamenické provedla firma Jaroslav Samek Hradec Králové. Památník nechala postavit odbočka Svazu čs. důstojnictva. Slavnostně byl odhalen 4. června 1922, přičemž pamětní deska s portrétem spisovatele byla na památníku odhalena až roku 1931. Ke znovuodhalení památníku došlo v roce 1946. Roku 2010 se dočkal generální opravy, přičemž autorem návrhu byl Aleš Zlatohlávek a práce provedl Kamenoprůmysl Hradec Králové s. r. o.
Poterna
7,5 m dlouhý tunelový průchod se 2 portály z režného zdiva navrhl gen. ing. Kleindorff kolem roku 1790 v rámci výstavby královéhradecké pevnosti. Má se jednat o výpadovou pevnostní branku.
Střílnová kasemata
Další pozůstatek z pevnostního období. Jedná se o cihelný masiv s tloušťkou zdiva 2 m o rozměrech 17 x 12 m, výšky 3,5 m, s nárožím a římsou z kamenných kvádrů. Ze dvou místností při zemi ústí 14 střílen, nad nimiž se pod římsou nacházejí otvory od dýmníků. Vrch hradby je kryt hliněným násypem o vrstvě 1 m. Stavbu navrhl gen. ing. Kleindorf kolem roku 1784. Po zbourání ravelinu, když na tomtéž místě byly zřízeny Jiráskovy sady, byla střílnová kasemata používána jako budova pro odkládání zahradnického nářadí a k úschově rostlin na zimu. Během 2. světové války sloužila jako protiletecký kryt a současně byla k tomuto účelu přizpůsobena přestavbou. Byly upraveny místnosti, okna i střílny. Do roku 1997 byl nájemcem objektu K. Bartyzal, který měl společně s Českou společností vojenské historie Hradec Králové zpracovat návrh řešení budoucího provozu v objektu Střílnových kasemat. Roku 1998 byl objekt nabízen městem k pronájmu. Hlavními podmínkami bylo: nájem objektu a nezbytných pozemků na dobu 15 let za symbolické nájemné 1 Kč/m²/den, vložení nákladů do majetku města - rekonstrukce objektu, rekonstrukční práce ukončit nejdéle do 2 let od vydání stavebního povolení. V roce 2006 provedlo město základní vnější konzervaci do této doby velmi zchátralého objektu.
HOTEL U ČESKÉ KORUNY • Tomkova 180/11 • 500 03 Hradec Králové • Czech republic
T (recepce) +420 727 920 882 • T (manager) +420 608 041 261 • info@uceskekoruny.com
T (recepce) +420 727 920 882 • T (manager) +420 608 041 261 • info@uceskekoruny.com
